V pamětní brožuře vydané Sborem dobrovolných hasičů ke stému výročí požární ochrany v Nezvěsticích bylo publikováno vyprávění mlynáře Jana Tyla o velkém požáru, který se odehrál před více než 100 lety. Tento požár zachytil ve své kronice i Josef Krňoul. K velkému požáru na statku došlo 22. října 1866 v pondělí po havelském posvícení.

“Sotva že rodiče ulehli ke spánku, asi po deváté hodině vypukl zhoubný požár v hostinci u Nekolů. Hořet začalo v dřevěné stodole, naplněné zásobami až po střechu. Požár se při velkém východním větru rychle šířil. Brzy chytly všechny dřevěné budovy, kryté slámou kromě šenkovny pokryté šindelem. Vítr způsobil, že začalo hořet u sousedních Martinů (Šlezingrů č. 27), kteří snad nezachránili ničeho, tak tak že vyvázli životem. Od Martinů zaháněl vítr hořící jiskry na naše stavení a kolnu. Otec chtěl požáru zabrániti trháním hořících došků, byl však omámen kouřem, spadl ze střechy a zůstal několik okamžiků ležet bez hnutí. Když se probral, vyházel z hořícího ovčína několik ovcí, pak spěchal do chlíva, aby zachránil koně. Jedna jalovice již nemohla být zachráněna. V komorách a v ovčíně shořelo 8 ovcí, 8 husí a 12 slepic. O záchranu nábytku ve světnici starala se matka s přispěchavší pomocí. Ježto silným větrem létaly jiskry od Nekolů až k nám, ožehnuto bylo obočí mé matky při odnášení nábytku, takže dlouhý čas trpěla zánětem očí a otec měl spálené ruce tak, že se nemohl sám oblékat a když měl vyplácet někomu peníze, musel si je dotyčný z kapsy vyzvednout sám. Na špýchar – nedávno postavený – se dostával oheň okénkem na půdu, kde byla uložena lněná příze, byl však v zárodku uhašen. Při požáru fungovala jediná stříkačka – panská ze Šťahlav. Byla dřevěná a stříkala s přestávkami, protože měla jen jeden píst. Jak silný byl vítr, svědčí, že ani Holubšovic stodola nemohla být před požárem zachráněna. Mělo se za to, že být obec dále ke Šťahlavům položena, nezachránila by se. U Nekolů způsobil požár veliké neštěstí, uhořel – vlastně se udusil v přilehlém sklepě otec s dospělou dvacetiletou dcerou. Do nedávno vybudovaného sklepa vynášeli nábytek, zpátky se asi nemohli do hořící budovy vrátiti, zavřeli dveře do sklepa a kouř vnikající sem chtěli zameziti vytrháváním cihel z podlahy sklepa, jak jejich zkrvavené ruce dokazovaly. Cihly stavěli před dveře jako zeď, ale bylo to již málo platné. Oba našli ve sklepě smrt.”

Jak požár vznikl, se nikdy nevysvětlilo, ale zničil hospodu úplně, u Studených (Vyletů č. 28) střechu na chalupě, u Martinů (Šlezingrů č. 27) celý statek, u Prokšů (Krňoulů) mimo nedávno vystavěný srub všechny budovy a u Holubšů (Finků č. 6) stodolu úplně. Že byl vítr opravdu velký, dokazuje, že ráno nacházeli sedláci na polích u Nezbavětic plno ohořelých povřísílek z došků.

Po požáru se projevila v malé obci, která tehdy měla 46 čísel, solidarita s pohořelými. I když hospodář Josef Krňoul zůstal nocovat ve srubu, hospodyně se synem Václavem, čeládkou a dobytkem se ubytovali u Víchů (Hachů č. 5). Šenkýřka Nekolová byla přijata i s dětmi u Cacánů (Hachů č. 7), kde vedla i hostinskou živnost. Následky požáru však všichni prožívali mnoho let.

Kiosek otevřen
(Vý)letní restaurace na koupališti zahájila provoz. Otevřeno každý den od 17:00.
Můžete i hlasovat v anketě, jak jste spokojeni s obsluhou.

CzechEnglishFrenchGermanItalianPolishPortugueseRussianSpanish

Sledujte nás i na FB


Dnešní události


Odběr novinek


Počasí

Reklama
Úklidové služby Reny

Návštěvy celkem:
...
Návštěvy letos:
...