 |
Není mnoho míst v naší zemi, kde byl postaven pomník prvnímu ministru školství Československé republiky Gustavu Habrmanovi. G. Habrman byl na návštěvě nezvěstické školy již 23. března 1919. Dne 13. června 1937 byl mu za jeho osobní přítomnosti odhalen památník v parku před školou. Gustav Habrman se narodil 21. ledna 1864 v České Třebové. Vyučil se soustružníkem a řezbářem. Velkou houževnatostí a vlastní pílí získal všeobecné vzdělání. Současně se od mládí věnoval politické činnosti. Již jako dvacetiletý byl odsouzen a vězněn za rozšiřování sociálně demokratických letáků ve Vídni. Po propuštění působil za hranicemi Rakouska-Uherska, v Pařízi a v USA. Mimo jiné redigoval s J.B.Peckovou chicagské Právo lidu. Po návratu do vlasti se stal redaktorem. Od roku 1901 působil jako šéfredaktor Nové doby v Plzni. Od roku 1907 až do konce monarchie byl činný jako poslanec říšské rady. Za první světové války patřil k národnímu protirakousky orientovanému křídlu v české sociální demokracii. Udržoval spojení s T. G. Masarykem, od června 1918 byl členem Národního výboru a aktivně se zúčastnil na přípravách vzniku samostatné ČSR. Za nejzávažnější přínos Habrmanovy činnosti pokládáme formulování zásad československého školství a jejich realizaci. Nebylo tedy náhodné umístit pomník u budovy školy. |
O postavení pomníku se zasloužila místní sociální demokracie. Odhalení bronzového reliéfu G. Habrmana s nápisem “Slavnému ministru školství a národní osvěty a svému vůdci věnuje soc. dem. organisace v Nezvěsticích” bylo velkou slavností nejen pro naši obec. Slavnostního odhalení se zúčastnili zástupci obecního zastupitelstva Nezvěstic, představitelé okresního a župního výkonného výboru sociální demokracie, zástupci hasičského sboru a sociálně demokratická mládež. Kulturní stránku slavnosti zajišťoval dělnický pěvecký spolek ze Šťáhlav. Památník byl předán do správy obce a učitelského sboru. Za protektorátu byl pomník z obavy před likvidací nacisty v roce 1940 odstraněn, nápis a plaketa ukryty, pomník zapuštěn do země a zasypán. Takto památník přečkal válku. Dne 23. září 1945 se sociální demokracie rozhodla památník obnovit, ale ani nyní nezůstal dlouho na svém místě. Již 28. července 1951 byl z pomníku odstraněn nápis i reliéf a Gustav Habrman byl prohlášen za “sluhu buržoasie”. 29. června 1958 se na kamenném podstavci původního památníku objevil reliéf nový, tentokrát jiného pedagoga, J.A. Komenského. Až v současné době si mohou občané připomenout osudy pomníku Gustava Habrmana. Možná, že tato stať se stane podnětem k tomu, aby se znovu objevil bronzový reliéf nebo nápis z pomníku, který se zatím nenašel.
Závěrem chci uvést několik Habrmanových myšlenek z jeho knihy “Z mého života” z ledna 1924, o nichž se domnívám, že jsou platné dodnes: “Duch republikánské školy, vytýčený nejvyšším školským úřadem po zřízení našeho demokratického republikánského státu, projevuje se ve snaze vybudovati školu svobodnou, zproštěnou všech ducha lidského a jeho rozvoj svírajících pout a násilí. Vychovati lid, občana a občanku k samostatnému myšlení a chápání. Škole dán úkol vychovati lid lepší, schopný prací a přičiněním opatřiti a zajistiti si příznivější životní podmínky v každém ohledu, ve směru hospodářském, sociálním, mravním a politickém.”
Přečtěte si také o Gustavu Habrmanovi na Wikipedii.
