Naše obec Nezvěstice patří k nejstarším v okresu Plzeň město (dříve Plzeň jih). Vznikla v polovině 14. století pod výběžky lesnatých Brd v hezkém místě při soutoku řeky Úslavy s vodami potoka Bradavy a Olešenského potoka. Obec se nalézá v členitém terénu. Nad ní se vypíná vrch Varta, z něhož je pěkný výhled do dalekého okolí. Jméno Varta svědčí o tom, že v dávné minulosti býval jedním ze strážních míst tohoto kraje.
V Ottově publikaci Čechy se říká o poloze Nezvěstic: “Nejkrásnější přístup k Nezvěsticům je od sousední obce Žákavy za letního času po květnatém koberci lučním. Lukami plyne tu tiše ve vrbinách a olšinách skrytá Úslava. S ní spojuje se potůček Střížovický, sbírající vody od Střížovic, Chouzov, Želčan, Chválenic a Olešné. Od východu z lesů brdských spěchá sem prudká bystřina Bradava, odvádějící vody z celého Spálenopoříčska. Je obávána pro své náhlé záplavy. Mlýnská strouha odvádí vody Úslavy od jezu v Žákavě a vody Bradavy od jezu v Chrástce a dodává hybnou sílu mlýnu nezvěstickému. Nad zelenou rovinou, jíž vody plynou, je obec naše malebně rozložená.“
Jak vyplývá z významných archeologických nálezů, byla krajina kolem Nezvěstic osídlena již v době bronzové. V nedalekém lese Svárči byla v 19. století archeologem Františkem Franzem odkryta mohylová pohřebiště a cenné nálezy z odkrytých mohyl umístěny v Západočeském muzeu v Plzni. I při práci na polích nalézali rolníci zbytky nádob, popelnic a hliněných střepů, a to hlavně na Vartě a při lámání kamene na Žákavské skále. Podobné části různých hliněných předmětů byly nalezeny i při kopání základů rodinných domů na poli mezi školou a nádražím. Píše o tom kronikář František Uher v l. díle nezvěstické kroniky. Jak potvrdil archeologický průzkum Západočeského muzea, byly v nedávné době při výkopu plynovodu objeveny důležité doklady osídlení v 15.-17. století v prostoru blízko Zámečku.
Nejstarší písemné záznamy o existenci obce nacházíme v pramenech ze 14. století. V té době stála nedaleko Úslavy tvrz, jejíž val a kamenné základy jsou ještě částečně zřetelné. Toto místo se dosud nazývá „Pod Zámečkem“. Jedním z prvních majitelů byl pravděpodobně Aleš z Nezvěstic.
U nezvěstické tvrze vznikla ves Nezvěstice. Ve středověku náležela různým pánům. Roku 1350 patřila zčásti pánům z Litic. Druhá část spolu s osadou Olešnou patřila roku 1369 pánům z Rožmberka, kteří drželi jako nejsevernější výspu svého panství na Plzeňsku nedaleký hrad Vlčtejn (Wildštejn). O zbytek Nezvěstic se pak dělili další dva majitelé: Blahuta a Zdeněk. Na dílu jednoho z nich stála výše zmíněná tvrz. Ta měla během 15. století řadu majitelů. Roku 1549 byla již tvrz opuštěna a s částí Nezvěstic patřila ke hradu Lopatě. Odtud se spolu se šťáhlavským panstvím dostala do majetku Kokořovců a Černínů. Posledními majiteli panského dvora v Nezvěsticích byli Valdštejnové. Ti zde hospodařili na rozloze téměř 100 ha prostřednictvím šafáře a správce až do realizace pozemkové reformy v roce 1924.
Olešná se vyvíjela jako osada náležející k obci Nezvěstice. Měla svoji kapličku, hospodu, osadní výbor a bylo zde několik zemědělských usedlostí. V 19. a na počátku 20. století žádal osadní výbor několikrát zemskou radu o osamostatnění. Vždy však byla tato žádost zamítnuta. Změna nastala až v době okupace v roce 1941. Vládním nařízením byly tehdy zrušeny osady jako správní celky a spojeny v jeden útvar s jejich politickou obcí. Tak byla zrušena i osada Olešná. Její správa a celé jmění movité i nemovité bylo převedeno na obec Nezvěstice.