Nejstarší kulturní památka

Každá krajina je něčím zajímavá, charakteristická, má své pozoruhodnosti. Jestliže se podíváme na naši obec Nezvěstice z různých stran, pokaždé nás upoutá silueta místního kostela zasvěceného památce Všech svatých. Důvěrně známá věž se vypíná nad obcí více než 600 let, neboť kostel zde stojí již od poloviny 14. století, což dokládají nejstarší dobová Registra desátků papežských z diecézí pražských z let 1352-69 (novodobá edice Praha 1873), která uváděla příjmy diecézí, a zaznamenala nezvěstický kostel nejpozději k roku 1352. V seznamech můžeme najít i další tehdy použité varianty názvu obce: Nezwyesticz (1352-69), Neswesticz (1384-85), Nessuessicz (1399), Nesswyesczicz (cca 1405). Důkazem existence kostela ve druhé polovině 14. století jsou i jména farářů, z nichž nejstarší je uveden farář jménem Petr, který zemřel v roce 1367. V době husitské zde působili i faráři podobojí.

Podoba kostela se však v průběhu let měnila. Původní gotická stavba měla pravděpodobně štíhlou gotickou věž. Jedná se zde o gotiku přinesenou do našeho kraje ze severovýchodní Francie mnichy cisterciáky z kláštera pod Zelenou horou. I po pozdější přestavbě zůstala viditelná řada gotických prvků: presbyterium, vchod s krásným lomeným obloukem nad dveřmi a klenba nad okny. Z této doby se zachovala i železná dvířka do sanktuaria v presbyteriu, pocházející z druhé poloviny 14. století (Soupis památek okresu Plzeň jih, Plzeň 1954). Může to být významný doklad místního řemesla.

O založení kostela nemáme písemné památky, kdo jej nechal postavit, nevíme. Snad to byl zeman Aleš z Pokojnice, tvrze, která stávala asi jeden km nad osadou Žákavou na levém břehu Úslavy v místě, kde se dosud říká “V Pokojnici”. O něm známý historik Augustin Sedláček píše, že již v roce 1383 byl patronem kostela chválenického. V této době se podpis pána z Pakonic (Pokojnice) nachází na různých dochovaných listinách. V roce 1397 byl také pánem na Žákavě a purkrabím na Vlčtejně. Pán pakonický se připomíná ještě v roce 1410, potom však pokojnickou tvrz prodal a od té doby se nazývá Aleš z Nezvěstic. Pozdějšími patrony kostela byli Rožmberkové z Vlčtejna, Kokořovci a další.

Při nezvěstickém kostele bývala dříve fara, která však ve válečných dobách zanikla, neboť faráře neuživila. Již v roce 1825 podle záznamu chválenického děkana Filipa Franka zbyly z fary nezvěstické jen zříceniny. Všechny pozemky byly předány k faře chválenické a místní fara byla zrušena. Dodnes však zůstala některá místní jména, např. louka „Na Farské“, která svědčí o majetkovém vztahu k nezvěstické faře. Kde však fara asi původně stála? Můžeme se domnívat, že tak jako jinde stála fara v sousedství kostela, avšak kolem kostela byl odedávna hřbitov, i když se původně na severní straně nepohřbívalo. Podle kronikáře Františka Uhra, který působil v tomto kraji již od konce 19. století, se z lidového podání usuzovalo, že fara stála v místech pozdější kovárny, kterou snad dala obec vybudovat na pozemku po zaniklé faře.

V 16. století se stali majiteli vsi Nezvěstice Kokořovci. Ti také měli ve zdejším kostele svou hrobku a za nich byly neznámým malířem provedeny dvě fresky. Nejstarší a nejcennější freska zobrazuje sv. Kryštofa. Je ozdobou nezvěstického kostela dodnes. Roku 1670 zemřel Kokořovec Jan Adam. Podle matričního záznamu na Prusínech byl pohřben do hrobky v nezvěstickém kostele. Nápis na kovové desce umístěné v kostele svědčí o tom, že zde byl pochován i pan Příchovský z Příchovic.

Na sakristii je umístěn letopočet 1606, který se pravděpodobně vztahuje k rekonstrukci kostela. Tato rekonstrukce a přestavba byla provedena v letech 1606 – 1607. Původní zdivo bylo sníženo a výška kostela zmenšena. Při vnějším pohledu na kostel je viditelné, že zdivo původního štítu při věži je na vrcholu znatelně vyšší než nynější střecha. I freska sv. Kryštofa byla v horní části zakryta. Kostel byl dále opravován v roce 1828 a 1940. Varhany byly pořízeny v roce 1853.

V roce 1994 byla provedena generální oprava celého kostela nákladem 729.863,- korun. Zbytky starých maleb byly očištěny. Později byla znova pokryta i barokní kopule. I varhany byly zmodernizovány. V roce 1999 byla zřízena plynová přípojka. Kromě náboženských obřadů se v kostele pro jeho dobrou akustiku konají i koncerty vážné hudby. Nezvěstický kostel je jedinečná památka, mlčenlivý pamětník starých časů a důležitý svědek dějů současné doby.